Jana Sopóci

Otisk našich genů

Posted on by Jana Sopóci

Otisk našich genů

My nevíme, kde všude a jak se tiskly naše geny. Nevíme, jen tušíme. Náš život je toho dokladem, i když ale ve skutečnosti nám “toho” náš život může dát mnohem víc.

To, co netušíme, je jaké máme možnosti. Naši předci nám svým umem, svou moudrostí, po generace zdokonalovanou profesí, životními zkušenostmi, návyky, ale i zlozvyky, dali mnohé věnem.

K naší škodě o tom ale nemáme ani tušení. Tyto dary nikdy nevyužijeme a nepostavíme si svůj život na mnohem lepších základech. A nikdy nevystavíme další mohutnější zdi, které by byly připraveny pro naše děti a pak i jejich děti.

Co tím myslím? Tak například:

Totalitní režim minulého století doslova pozabíjel po generace předávaná řemesla a profese. To, co budovala šlechta po staletí přišlo vniveč. To, co budoval nejprve malý sedlák, který se stal o několik desítek až stovek let velkým sedlákem čili gruntovníkem, je (většinou) pryč. Co nám tu zůstalo?

Život v 21. století je umělý a chaotický. Přináší tolik psychických a fyzických nemocí, že svůj život nemůžeme žít plnohodnotně a spokojeně. Nevíme, kdo jsme.

Jen považme, jak pyšný byl syn a koneckonců i otec, když přebíral rodový statek se všemi polnostmi a “vážeností” v obci. Jak “snadné” mohlo být a jistě bylo, učení se profesi, dejme tomu kovářské, když synek celý život vyrůstal pod dvěmi generacemi kovářů…

Díky Bohu za to, že v posledních letech se v naší ekonomice (zatím asi jen morálně), podporují rodinné podniky a firmy. Již jsem pár článků zachytila. (Forbes,…) Ale stále jsme na začátku. Není to totiž jen o předávání firmy svým dětem, je to také o výchově a rodinných tradicích, protože “zemře-li” láskyplná (ale i přísná) výchova a převáží-li vliv sociálních sítí a počítačů na naše děti, nebudou naši potomci chtít být součástí rodinné “práce” (ano, práce, nic není zadarmo). Děti vyrůstající za pomoci Facebooku a počítačových her totiž neumějí v dnešním světě přežít. Ale to by bylo na jiný článek 🙂

Co tedy s těmi geny?

Tak například jeden z mých rodů z matčiny strany vykonával nejméně po 300 let profesi “uměleckou kovařinu”. Někdy na počátku průmyslové revoluce u nás (polovina 19. století) se v tomto rodě řemeslo vytrácí. O 120-170 let později (20. a 21. st.) se začala řemeslná zdatnost projevovat. Ovšem využita k obživě nebyla. Až nyní snad, protože jsme se s manželem rozhodli své dcery v tomto směru podporovat, již jsou vidět výsledky, které budou mít v jejich životě velký vliv. 

Nejstarší dcera bude letos maturovat na umělecko průmyslové střední škole, obor “malba” (a příjímá již menší zakázky), prostřední dcera studuje také na podobné škole… navíc má vlohy ke čtení starých písem (již od jejích 15 let)… zvláštní, ne? Čtení starých písem je můj profesní obor… 😀 a naučit se číst v matričních knihách mají problémy i studenti vysokých škol.

Škoda, že naši předci většinou neuměli psát a nemohli nám tu zanechat ještě i písemný odkaz, nejen ten “genetický”. Taková rodinná kronika by přišla vhod, nemyslíte? Dozvěděli bychom se ledascos. 

Facebook Linkedin
Jana Sopóci

Jak sestavit rodokmen

Sestavení rodokmenu, pokud se vezme za ten jednoduchý konec, lépe řečeno začátek, není až tak složitá záležitost.

Jana Sopóci

Dostávám hodně dotazů tohoto typu: “Jak sestavit rodokmen”, “Jak začít s rodokmenem“, “Ztrácím se v tom“, “Čím mám začít” apod. Tyto otázky jsou pro mne signálem dvojího druhu.

Za prvé mi to říká, že musím poptávce mých klientů po “samo-bádání” vyjít vstříc, a to i přesto, že dnes je na trhu řada genealogických publikací a stále nové vycházejí. Říkám si, kde je chyba a zjišťuji díky zpětné vazbě, kterou mám od mých klientů, že dostupné publikace jsou buď moc odborné nebo prostě zahlcují čtenáře-badatele přemírou informací, ze kterých se mu hned na začátku jeho bádání zatočí hlava. (Ne všechny publikace samozřejmě.)

Za druhé, musím já vyjít ze své komfortní zóny a takovým badatelům, co touží hledat sami, začít dělat mentora/kouče, aby mohli tou dobrodružnou cestou za svými předky jít “skoro” sami. (Mentoring klub běží již od ledna tohoto roku.) Ale to až v jiném článku.

Samotné sestavení rodokmenu, pokud se vezme za ten jednodušší konec, lépe řečeno začátek, není až tak složitá záležitost. Jen je potřeba dodržovat určitá “pravidla” (vysvětím za chvilku, co tím myslím), být trpělivý a logicky uvažovat.

“Sestavení rodokmenu, pokud se to vezme za ten jednodušší konec, lépe řečeno začátek, není až tak složitá záležitost.”

Když jsem začínala s pátráním po mých předcích já (teprve jako amatér), učila jsem se za pochodu a následovala jsme rady, které jsem si před 15 lety vyhledala na internetu a ve starších pubikacích o sestavování rodokmenu, které byly tehdy k dostání. Stejně tak tomu bylo i s učením se umění číst stará písma. Postupovala jsem pomalu a nevzdávala jsem se. 

Od začátku jsem ale intuitivně dodržovala jedno nepsané pravidlo, o kterém jsem ještě netušila, že existuje a že ho budu své klienty později učit. Pátrala jsem po předcích totiž systematiky od jednoho předka ke druhému a vždy jsem si pravdivost údaje ověřovala v dalších archiváliích. A to se mi vyplatilo. Snažila jsem se totiž vyhledat všechny dostupné informace o jednom každém předkovi, tedy nejen záznamy narození, ale i oddavky a úmrtí. Pak jsem také objížděla okresní archivy a zjišťovala informace ze sčítání obyvatel (cca 1850-1921), tedy samozřejmě, pokud se dochovala. (Dnes jsou již zčásti digitalizované.) Tam jsem se totiž dozvěděla o daném předku ještě více informací než z matričních knih. To vše nám dá jistotu, že jsme na správné stopě a zavede nás to na stopu další, dále do minulosti. Pátrání je pak paradoxně rychlejší.

3D strom
brožura JSR mock04 (kopie)
E-kniha Rodokmen pomocí internetu
Lekce švabachu, kurent v praxi

Platí to například i tehdy, pokud začínáme pátrat od naší prababičky o které víme (myslíme si, že víme) z doslechu, kdy a kde se narodila, tak začneme hledat rovnou její rodiče. Ale to je právě ta chyba. Často, a věřte mi, setkávám se s tím opravdu často, jsou informace “z doslechu” zavádějící, nepravdivé nebo nepřesné. A tak se může stát, že rodiče prababičky prostě nenajdeme, protože hledáme na špatném místě a ve špatném čase. Ovšem když si nejprve ověříme (a vyhledáme) údaje o parababiččině narození nebo alespoň oddavkách či zápis ze sčítání obyvatel, dozvíme se skutečné informace o jejím původu. Nebudeme pak muset zbytečně a zdlouhavě pátrat někde úplně jinde, v jiném farním úřadě a v jiné matriční knize.

Dalším důležitým pravidlem je přečíst, případně přeložit si celý vyhledaný záznam (popřípadě rodný list prababičky). Často se totiž spokojíme jen se jmény rodičů a jejich profesí, ale další text na dokumentu již nevnímáme, přitom zde jsou ukryté mapy pokladů, klíče k dalšímu pátrání. Podrobněji o tom v mém e-booku Rodokmen pomocí internetu. Nebo také částečně jen v e-booku zdarma Jak sestavit rodokmen.

Pak jsem si pro samo-badatele připravila kurz “Lekce švabachu, kurent v praxi”, který bude začínat 2. července 2019 a bude probíhat on-line. Místa v něm jsou omezená. Více se můžete dozvědět zde. Nyní ještě v předprodeji.

Najdete mne také na sociálních sítích

Facebook Linkedin Instagram

Další články

Jana Sopóci

Staré slovníky on-line

Posted on by Jana Sopóci

Staré slovníky on-line

“Svůj úspěch hodnoťte podle toho, čeho všeho jste se pro něj vzdali.” Dalajláma

Jana Sopóci

Internet mě nepřestane bavit. 🙂

Má to sice své meze, ale jinak je to přesně tak. Pátrání v matrikách a jiných archiváliích přináší těžkosti a někdy i nepřekonatelné překážky. Tou nejčastější překážkou se kterou se setkávám, je čtení starých písem. Jako druhá v pořadí stojí neznalost německého jazyka. Přesněji bych měla říct: neznalost starého německého jazyka a jeho písma. 

Často některá slovíčka nenajdeme v moderním německo-českém slovníku a ani google překladač je nezná. Pak je nutno se obrátit na staré slovníky. Jenže: ty aby svět pohledal. Já je sbírám po antikvariátech a mám tu výhodu, že je mám v knihovně. Co ale může dělat začínající badatel? Ten v knihovničce nic takového nemá.

Sláva internetu. Digitální knihovny (národního archivu v Praze a zemského archivu v Brně) zpřístupňují digitalizované knihy a periodika. Mezi nimi najdeme i slovníky z počátku 20. století, ale i mnohem starší. 

“Akce je základním úspěchem úspěchu.”

Pablo Piccaso (1881-1973)

Německo-český slovník 1893
Česko-německý slovník
A jelikož sbírám “fyzické” staré slovníky, sbírám i ty digitalizované. Odkazy na ně a jejich případné stažení najdete v klubu (www.znamsvujpuvod.cz) v Badatelně Extra.

No a co s tím prvním velkým problémem “čtení starých písem”? Existuje řada tabulek se “švabachem” (kurentem), které si můžeme uložit do PC nebo vytisknout. Doporučila bych také publikaci od České genealogické společnosti “Učebnice starých písem”. 

Dalším krokem je trénovat a trénovat. Každý se to může naučit. Protože tento problém je opravdu nejtíživější a mnoho z vás mi píší, že si s tím neví rady, připravila jsem kurz “Lekce švabachu, kurent v praxi”.  Nyní v předprodeji-časově omezené.) Můžete si buď rezervovat místo v kurzu nebo vstoupit do klubu, protože kurz bude členům klubu k dispozici také (v trochu omezené míře, ale bude).  

Facebook Instagram Linkedin
Jana Sopóci

Cizí matriky
Matricula on-line

“Sestavení rodokmenu nebylo nikdy jednodušší…”

Jana Sopóci

Matricula Online nebo-li “matriky on-line” je označení pro portál rakouské společnosti ICARUS, kterou tvoří vědecké ústavy až 34 evropských zemí, Kanady, Spojených Států Amerických a dohromady 180 archivů!

Asi nejhlavnějším cílem společnosti ICARUS je podpora těchto archivů při řešení nutnosti digitalizace, jejích problémů a rozvíjení společných standardů a strategií digitalizace. Zaměřuje se také na hledání nových přístupů k mezinárodní spolupráci, která má umožnit výměnu odborných znalostí, financování strategií a podporu přístupnosti digitálního obsahu. 

Skrze portál icarus (Matricula on-line) se můžeme pohodlně ze svého domova podívat do archivů skoro celého světa. I když je Icarus teprve na začátku, již nyní může nabídnout ohromnou spoustu digitalizátů. 

“Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se z minulosti.”

Každá země, každý archiv po celém světě má svůj individální online přístup k archiváliím a digitalizátům. Je to stejné, jako když navštívíme online archiv v Třeboni a pak jdeme na prohlídku online archivu Středočeského kraje (ebadatelna.soa.cz), uvidíme zřetelný rozdíl mezi oběma webovými aplikacemi. Ještě náročnější je pátrat v matričních knihách Východočeského kraje, který zpřístupňuje své archiválie skrze společnost familysearch.org. Stejně tak tomu je v jednotlivých zemích světa. Není tedy vždy snadné se na webu icarus orientovat, protože odkazuje právě na konkrétní a často odlišné světové archivy.

Proto jsem vytvořila krátkou video prezentaci, jak s touto webovou aplikací pracovat a jak se dostaneme do matričních knih skrze tento web (icarus).

Video prezentaci si můžete zdarma přehrát na tomto odkazu: Video návod, jak s webovou aplikací pracovat. 

Aplikace čili web ICARUS – Matricula-online je velmi významným pomocníkem pro každého badatele. Nemusíme totiž pracně pátrat po digitalizovaných matričních knihách cizích zemí, respektive po internetovém odkazu na daný archiv té a té země. Stačí se podívat, co nám nabízí ICARUS. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že zde nenajdeme všechny digitalizované matriky. 

Nejpočetnější digitalizáty nabízí přes ICARUS Německo, Rakousko a přidávají se další země. 

Určitě stojí za to si icarus uložit na seznam oblíbených internetových odkazů. 

Nebo se také stačí registrovat do mentoringového klubu Znám svůj Původ, kde je takových aplikací, videonávodů, myšlenkových map a vstupů do archivů celého světa mnohem víc. Najdete ho na mých stránkách www.znamsvujpuvod.cz, kde mám k dispozici BADATELNU zdarma a pak také BADATELNU EXTRA, do které je nutné se registrovat a kde je obrovské množství obsahu, plus podpora profesionálního genealoga.

Jana Sopóci